Manažerská praxe živých systémů
Se zármutkem jsme se na sklonku loňského roku, 11. prosince 2012, rozloučili s Ing. Andrejem Kopčajem, CSc. Odešel guru česko-slovenského managementu, autor knihy Spirálový management. (A také dlouholetý autor Moderního řízení, pozn. red.).
Jeho odchod potvrdil základní princip cykličnosti všeho ve vesmíru, včetně našeho života. Chtěl bych mu poděkovat za dvacet let přátelství a spolupráce, děkuji za inspiraci pro poradenství, které jsme společně realizovali, děkuji za všechny naše klienty, kterým Andrej ukázal cestu k podnikatelské excelenci, děkuji mu za světový management, který obohatil o principy a metody spirálového managementu.
Budeme usilovně pokračovat v cestě, kterou jsme společně šli. Andrejovo učení spirálového managementu budeme dále rozvíjet, aby sloužilo všem, kteří chtějí být excelentní.
PODNIKATELSKÁ REALITA A EXCELENCE
Dokonalost, excelenci můžeme definovat jako dlouhodobou úspěšnost podnikání, která trvá déle než u našich konkurentů. V podnikání, stejně jako ve všem platí princip cykličnosti: jednou jsi nahoře, jednou dole, sedm let hojných, sedm chudých, konjunktura a krize, kolaps a regenerace, tak vypadá cykličnost z vnějšího i vnitřního pohledu. Živé systémy nalezly způsob, jak z této cykličnosti profitovat při své cestě k excelenci, při vytváření spirály úspěchu. V touze po nesmrtelnosti předávají své genetické a memetické informace dalším pokolením, aby zajistily spirálový růst svého druhu.
Můžeme využít principy živých systémů v manažerské praxi? Můžeme se poučit z jejich chyb a úspěchů? Jak reagovat na krizové projevy globální ekonomiky? Je to krize nebo zásadní transformace podnikání? O tom je tento příspěvek.
PROČ NENÍ NAŠE FIRMA DOKONALÁ?
Abychom pochopili principy systémové dynamiky spirálového managementu, řekněme si opak. Co není spirálový management?
Nestabilita – pokud firma dlouhodobě vynakládá větší prostředky a zdroje (ekonomické, lidské), než jaké svoučinností získává.
Zaostávání – jestliže dynamika růstu vnitřního potenciálu (znalostní a sociální kapitál) je menší, než vyžadujízměny tržního prostředí.
Vyhasínání – lidé ztrácejí důvěru ve společnou úspěšnou budoucnost.SPIRÁLOVÝ MANAGEMENT
Opak všech těchto negativ charakterizuje principy spirálového managementu, principy excelence.
Stabilita – firma umí zajistit stabilitu provozního řízení ve všech parametrech komplexnosti zákaznických požadavků (sortiment, množství, náklady, zisk, kvalita produktu pro zákazníka i kvalita podmínek pro zaměstnance, průběžné časy realizace, optimální okamžik dodávky), přičemž vytvořená přidaná hodnota je větší než náklady a lidská energie vložená do produktů.
Dynamika interních inovací – průběžně zvyšuje konkurenčnost firemních procesů a sílu energetizace jednotlivců, týmů i celé firemní kultury.
Touha – externí i interní strategie firmy vytváří nové výzvy, prostor pro seberealizaci zaměstnanců a touhu po společném úspěchu.
STRATEGIE ŽIVÝCH SYSTÉMŮ
Strategie obecně obsahuje žádoucí cíl a cestu jeho dosažení. Jaké jsou cíle a jaké volí cesty pro svůj dlouhodobý úspěch živé systémy? Co je „živý systém“?
Podle nositele Nobelovy ceny Ilji Prigogina živý systém umí získávat z okolí energii pro svou každodenní existenci, umí snižovat entropii, která ho zatěžuje nebo ohrožuje, a umí zvyšovat stupeň své komplexnosti pro dosažení „nesmrtelnosti“ svého druhu.
CÍLE ŽIVÝCH SYSTÉMŮ
Cíle živých systémů mají rozdílné časové horizonty, ale musí být řešeny simultánně:
Krátkodobý cíl – zajistit přežití a potravu tak, aby náklady a úsilí vynaložené na její získání byly menší, než získaná energie.
Střednědobý cíl – snižovat entropii vnitřního i vnějšího prostředí, která ohrožuje krátkodobou i dlouhodobou existenci živého systému.
Dlouhodobý cíl – zajistit nesmrtelnost svého druhu i v měnících se podmínkách okolního světa.
JAKÉ CESTY POUŽÍVAJÍ ŽIVÉ SYSTÉMY?
Každá úroveň strategických cílů má svou cestu, nebo metodu.
Zpětnovazební regulace – to, čemu říkáme bolest nebo příjemný pocit, není nic jiného, než pocitová informace o funkčnosti či neúspěšnosti naší existence a fungování. Na nepříjemné pocity reagujeme ústupem, změnou chování, přesunem do výhodnějších podmínek. Na příjemné pocity reagujeme opakováním situace a hledáním způsobu, jak si je co nejdéle udržet. Ztráta této schopnosti vede k zániku, často velice rychlému.
Učení se – schopnost poučit se z chyb svých i okolí, umožňuje vznik nových kulturních návyků chování (memy), které můžou dlouhodobě ovlivnit i genetické změny druhu.
Touha po nesmrtelnosti – všechny živé systémy směřují k „božské dokonalosti“, k excelenci, která motivuje živočišný druh k objevování nových prostředí pro existenci a hledání cest, jak se novým podmínkám přizpůsobit.
CYKLICKÝ VÝVOJ LIDSKÉ CIVILIZACE
Historie lidské civilizace potvrzuje platnost principu cykličnosti a spirálového růstu. Slovy pragmatika: „To vše už tady bylo…“ Zkušenost lidstva potvrzuje, že se z krize jednoho cyklu narodí cyklus nový, pokud nedojde k degradaci, nebo úplnému zániku. Pro podnikání platí stejné principy a zákonitosti. Umíme tyto poznatky využít v managementu dlouhodobé úspěšnosti firem?
KVALITA VZTAHŮ, FIREMNÍ KULTURA, KULTURNÍ MEMY
Podnikatelská a manažerská realita podléhá řadě rizik z hlediska dlouhodobé úspěšnosti. Průmyslová revoluce, revoluce kvality i informační revoluce nás především zaměřují na technická řešení, která dokáží skokově zvyšovat efektivitu a účinnost podnikatelských procesů (geny firmy). Rozvoj kvality vztahů, to čemu říkáme firemní kultura (kulturní memy) je mnohdy v pozadí. Hodně o tom mluvíme a píšeme, ale jen někteří umí měnit vzorce chování jednotlivců, týmů a celých organizací.
Z historie můžeme vyčíst, že každá etapa vývoje lidstva je charakterizována vyšší kvalitou vztahů uvnitř i vně komunity. Od nepřátelské, vynucené, reciproční, k velkorysé spolupráci, která směřuje k spontánní spolupráci. Analogii můžeme najít i ve vývoji od aminokyselin k jednobuněčným organismům, koloniím, symbióze až po komplexní organismy, jako je i člověk.
Spolupráce, kvalita vztahů charakterizuje vyšší etapu rozvoje živého systému i firmy.
PRAXE SPIRÁLOVÉHO MANAGEMENTU
Po dobu více než dvaceti let ověřujeme a aplikujeme principy spirálového managementu v českých a slovenských průmyslových firmách, obchodních organizacích a nemocnicích. Základem transformace řízení firmy je přijetí nových přístupů jejím managementem. Je to zásadní změna paradigmatu, pohledu na účel a principy podnikání a řízení.
Z pohledu spirálového managementu je nové paradigma 21. století charakterizováno následovně:
Účelem podnikání je tvorba vysoké přidané hodnoty pro zákazníka a společnost.Kvalita vztahů zaměstnanců k firmě a firmy k zaměstnancům je určující pro budoucí úspěch.Zisk je až na druhém místě, je to náklad budoucích období, je mravný, pokud lidské pospolitosti a firměumožňuje další rozvoj.
Úspěšní manažeři dělí svůj čas na provoz, inovace a tvorbu touhy zaměstnanců po společné dlouhodobé úspěšnosti.ZÁVĚRY PRO MANAŽERSKOU PRAXI
1. Firma je živý systém a podléhá stejným principům a zákonitostem, jako každý živý organismus.
2. Principy excelence živých systémů lze v celém rozsahu aplikovat v manažerské praxi.
3. Spirálový management je ucelený manažerský systém pro diagnostiku a management dlouhodobé úspěšnosti kterékoli
firmy, či organizace. Zaměřuje se na harmonii procesního řízení, interních inovací, leadershipu a strategického řízení.
4. Procesní řízení zajišťuje stabilitu provozního řízení a snižování přehřáté operativy a přetížení manažerů.
5. Interní inovace (change management) vytváří dynamiku růstu firemního potenciálu lidí a procesů.
6. Leadership – znalosti a dovednosti řízení kvality vztahů, řízení emoční inteligence (EQ) mění firemní kulturu a vytváří
dlouhodobou touhu po společném úspěchu.
7. Transformace nehmotných faktorů – kvality vztahů – je východiskem ze současné krize. Budoucnost podnikání je v
tvorbě dlouhodobé přidané hodnoty pro zákazníky, zaměstnance a společnost. Až na druhém místě je vytváření zisku
pro investování do budoucích výzev.
Ne naopak!
Ing. Stanislav Häuser, CSc.
ředitel HÄUSER-SILMA GRADIENT s.r.o.
Tomáš Baťa a krize
Tomáš Baťa již v roce 1932 potvrdil pochopení přírodních principů, když řekl:
„Příčinou krise je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
K takovému stanovisku už není třeba nic dodávat. Tento výrok je platný v kterékoli době. I pro nás je to návod, jak překonat současnou krizi a nastartovat nový cyklus rozvoje našich firem i lidské pospolitosti.
Úspěšní manažeři dělí svůj čas na provoz, inovace a tvorbu touhy zaměstnanců po společné dlouhodobé úspěšnosti.
PUBLIKOVÁNO: MODERNÍ ŘÍZENÍ 3/2013