Specialista na
Spirálový management

Vždy mě zajímaly přírodní jevy, biologie člověka, chování společenských skupin, vývoj lidstva. V manažerské a poradenské praxi hledám souvislosti a analogie, které by mi umožnily pochopit nejen chování trhu, ale i chování firem a jednotlivců, jejich schopnost reagovat na vnější podněty trhu, připravovat se na budoucnost.

„Pokud umíme abstrahovat podstatu přírodních procesů, můžeme je využít při hledání nových způsobů řešení.“
Martyn Amos

Myšlenka firmy jako živého systému není nová. Objevuje se v závěru 20. století v řadě článků a knih. Většina autorů se ovšem omezuje na dílčí analogie a srovnávání. Komplexní přístup k hledání využití principů živých systémů v managementu lze nalézt v knize Ing. Andreje Kopčaje, CSc. Spirálový management. Hlavní myšlenka spočívá ve využití přírodních principů v manažerské praxi.

PRINCIP SPIRÁLOVÉHO RŮSTU

Základním principem živých systémů je schopnost získávat potravu z vnějšího prostředí (energie), zbavovat se reziduí svých životních procesů (entropie), neustále se adaptovat na změny vnějšího prostředí (inovace) a hledat příležitosti pro dlouhodobý úspěch své existence (čas, strategie, spirálový růst).

V manažerské praxi lze najít analogie těchto principů. Úkolem managementu je vytvářet zisk (energie), který je nezbytný pro financování přítomných i budoucích potřeb firmy.

Změny tržního prostředí – ekonomické cykly, změna potřeb zákazníků, konkurence, nové vědecké a technologické objevy, sociální a ekologické potřeby – vytvářejí tlak na hledání nových trendů a výzev (strategie), které umožní firmě přinášet lidské společnosti dlouhodobě významnou přidanou hodnotu.

Nalezení budoucích společenských a zákaznických potřeb, které se velmi rychle a dynamicky mění, je velmi obtížné. Je to obdoba závodu Paříž – Dakar, kdy nevíte, jaká překážka vás čeká za příští zatáčkou nebo dunou. Máte však možnost maximalizovat svou pravděpodobnost úspěchu (interní inovace) dokonalou technickou připraveností auta a psychickou a znalostní připraveností posádky. Obdobně to funguje i v evolučním vývoji živých systémů.

MOST MEZI PŘÍTOMNOSTÍ A BUDOUCNOSTÍ

Živý systém, který je schopen rychlé adaptace (inovace) na neočekávané změny, vyhrává – pokračuje v dlouhodobém vývoji. V opačném případě jej příroda nekompromisně vylučuje ze soutěže a druh vymírá (evoluční selekce).

Spojovacím mostem mezi přítomností a budoucím úspěchem je schopnost vytváření předpokladů budoucího úspěchu – inovace potenciálu firmy. Interní inovace se tak stávají jedním z klíčových principů zaměření manažerské práce.

PŘÍČINY NEÚSPĚCHU

V řízení organizací převažují změny, které můžeme nazvat improvizacemi, hašením běžných poruch. Improvizace má za cíl překlenout okamžitý problém v provozu firmy, ať se týká procesu nebo chování zaměstnanců. Druhým převažujícím typem změn jsou investiční akce, které vzhledem ke své ekonomické náročnosti přirozeně přitahují manažerskou pozornost a čas.

Přílišné zaměření na provoz a improvizace je hlavní příčinou skomírání firem. Chybí komplexní přístup k řízení interních inovací firemního potenciálu – firemních procesů a touhy lidí po společném dlouhodobém úspěchu.

NESMRTELNOST ŽIVÝCH SYSTÉMŮ

Živé systémy mají geneticky zakódovanou touhu po nesmrtelnosti, neomezené existenci svého druhu. Touha přežít vytváří energii pro hledání inovací i v těch nejextrémnějších životních podmínkách – pod ledem, v blízkosti horkých vřídel i v hloubkách oceánů. Paradoxem manažerské praxe je přesvědčení, že prioritou dlouhodobé úspěšnosti jsou technické inovace. Praxe živých systémů naopak zdůrazňuje prioritu neotřesitelné víry v nekonečný úspěch druhu.

Znalost principů motivace a stimulace (energetizace) jednotlivců, týmů, firemní kultury, vztahů s partnery zvyšuje pravděpodobnost dlouhodobé úspěšnosti manažera a firmy.

CYKLIČNOST VÝVOJE LIDSTVA

Základním principem vývoje lidské společnosti je cykličnost. Jedním ze známých příkladů cyklického vývoje jsou ekonomické cykly: konjunktura – recese – krize – deprese – konjunktura… Opakování cyklů je zákonité a zpravidla posouvá společnost do vyšší vývojové fáze.

Vývojové cykly společnosti vytvářejí pomyslnou prostorovou Bernoulliho spirálu – spirálový růst. Motorem dlouhodobého rozvoje společnosti je lidská touha po svobodě jednotlivce a hledání synergické spolupráce ve skupinách a pospolitostech. Osvobození jednotlivce v jeho touze po seberealizaci a harmonii, spolu s kultivací vztahů spolupráce ve společnosti jsou energetickým motorem zrychlujícím ekonomické, společenské, znalostní i duchovní vyzrávání lidstva.

KRIZE OČIŠŤUJE

Cykličnost vývoje způsobuje diskontinuitu, která se projevuje „krizí“ (entropická komprese), tj. nesouladem mezi vývojem potřeb společnosti a reálnou přidanou hodnotou v daném cyklu vývoje. Každá „krize“ iniciuje hledání skokově vyšších schopností pro uspokojení potřeb společnosti a start nového cyklu vývoje. Po ekonomické krizi dochází k oživení díky očistě od „mrtvého dřeva“ a nastartování nových podnikatelských a společenských inovací. Po každé krizi dochází k opětovnému růstu, který je založen na nových principech svobody a spolupráce, včetně technických inovací. Hlavním hybatelem paradoxně není technická inovace, ale technická inovace se rodí z touhy po svobodě.

POKRIZOVÉ OBDOBÍ

Jestliže se lidská společnost vyvíjí v zákonitých cyklech, musí se také firma připravit na budoucí skokové změny po ekonomické krizi. Transformace řízení firmy vyžaduje vytvoření profesionálního systému interních inovací, který bude efektivnější než inovace vnějšího prostředí.

Management interních inovací kultivuje touhu firemní kultury po společném úspěchu, mění styl manažerské práce, kdy převažuje vlivové řízení (leadership), zapojuje spolupracovníky v režimu spolupodnikatelství (employeeship), využívá principy biologické zpětné vazby (procesní řízení) a síťové organizační struktury (networking).

Manažeři, kteří pochopili sílu přírodních principů a naučili se je využívat v manažerské praxi, vnímají současnou krizi jako výzvu.

ZÁVĚRY PRO MANAŽERY

Společensko-ekonomický vývoj probíhá v zákonitých cyklech.

Krize má očistnou roli: společnost se zbavuje zastaralých přístupů a technologií.

Krize iniciuje hledání nových trendů vývoje společnosti a způsobů jejich využití v podnikání.

Setrvání na starých principech řízení zákonitě vede ke krachu firmy.

Podnikání musí přinášet dlouhodobě významnou přidanou hodnotu pro společnost.

Dlouhodobá úspěšnost firmy vychází z touhy lidí po společném úspěchu.

Transformace řízení firmy je založena na systému interních inovací – způsobu vedení lidí a firemních
podnikatelských procesů.

Ing. Stanislav Häuser, CSc.

ředitel HÄUSER-SILMA GRADIENT s.r.o.
PUBLIKOVÁNO: MODERNÍ ŘÍZENÍ 7/2010